Jedním z prvních, kteří zachytili nejstarší karlovarskou pověst o objevení pramene Karlem IV. Byl renesanční lékař Dr. Fabian Sommer, rodák z Karlových Varů. Ve své knize o užívání karlovarských vod z roku 1571 vypráví pověst takto:

Říká se, že Karel IV. Kdysi podnikal lovecké výpravy do lesů v údolích, kde nyní vyvěrají teplé prameny. Při lovu jeden ze psů začal nahánět kus divoké zvěře. Při jejím pronásledování spadl do prolákliny, kde nyní prudce vytéká horká voda. Pes začal výt bolestí.

Lovci, kteří zaslechli psí nářek pospíchali v přesvědčení, že psa poranila pronásledovaná zvěř. Pohled, který se jim naskytl, je velmi překvapil. Přistoupili blíže a vytáhli psa z prolákliny, a potom sami ochutnali teplou vodu, která tak vystrašila psa.

O celé události byl informován císař Karel IV., který se potom s početnou družinou vydal k tomu místu, aby sám obdivoval nevšední dílo přírody. Za přítomnosti svých lékařů panovník poznamenal, že takováto teplá voda může zažehnat mnohá těžká onemocnění a je velmi užitečná a posilňující. Potom vodu sám užil (říká se, že měl nemocnou nohu) a pocítil úlevu a zlepšení. Nad tím se panovník zaradoval a brzy nařídil, aby bylo celé místo osídlené a okolo pramenů byly postaveny domy. Karel chtěl městečko rovněž opevnit, jeho plány byly spojeny s mnohými naléhavými událostmi.

Psaná historie města Karlovy Vary se začíná 14. srpna 1370. Karel IV. udělil tehdy již sídelnímu městu svobody a práva, jakých v té době užívalo blízké královské město Loket. O výsadním postavení města Karlovy Vary svědčí i početná císařem udělená privilegia, průběžně potvrzovaná panovníky Čech až do roku 1858.

Karlovarská lázeňská léčba spočívala od středověku až do konce 16. století převážně v koupelích. Pitná kúra se u pramenů začala významněji prosazovat až na podnět lékaře Václava Payera, který v roce 1522 vydal v Lipsku první odbornou knihu o karlovarské léčbě. V ní doporučil vedle koupelí také pití vody z pramenů. V 17. století začala pitná léčba převažovat nad koupelemi.